11. září 2008

153. den
Ač to nevypadá, tato fotka naprosto přesně ukazuje všechno to, co Míša má rád.
Být venku, jídlo (sedí v záhonu jahod), nahota, pes a balón. Vznikla úplně náhodou, dnes ráno, když jsem vykoukla z okna. Slyšela jsem smích a hledala odkud jde, pohledem z okna jsem viděla radostné pojídání stáleplodících jahod mým nahatým synkem. Bax tam samozřejmě ležel s ním. Sice počasí vypadá velmi slunečně, ale ráno bylo asi 12°C.

Náš den totiž vždycky začíná takto. Míša, sotva rozlepí očka, ještě v posteli mi povídá jdeme PA. Dostává se mu ujištění, že ano, až vstaneme, oblékneme se, najíme. Tudíž nastává fáze, že jdeme PAPAT a PÍT. Tato tři slůvka, shodou okolností všechna na P se u nás opakují celé ráno, až do doby, kdy opravdu jdeme ven. Samozřejmě se před tím snídá, svačí, honí se pes, ovšem o oblékání nemůže být ani řeč, to se utíká před mámou. A dneska si Míša poradil sám, vysvlékl se do naha, šel ven as zároveň se hezky "napásl" na zahradě. Doufám, že to nebude praktikovat v lednu.