pondělí 15. září 2008

15. září 2008





157. den

Prší, tak jsem si vzala pár fazolí a vyfotila je doma se světlem. Dnes jsou vyfocené ty vrchní. Spodní, nezralé, jsou foceny 22.8.2008, od té doby trochu dospěly.




neděle 14. září 2008

14. září 2008


156. den

Slunečno, větrno, podzimní chlad, to je počasí ideální k čemu? Jasně k pouštění draka. Půl hodiny jme se snažili, aby vzlétl, ale nakonec se podařilo a drak létal jako drak. Byl tak rychlý, že jsem ani nestačila zaostřovat.






sobota 13. září 2008

13. září 2008

155. den

Obrázky z lesa. Vzhledem k tomu, že se prudce ochladilo, možná jsou tyto houby letos poslední. Houbičky mají přeci rády vlhko a teplo a ono je zima a sucho.


12. září 2008



154. den
Byla jsem požádána, jestli bych nepřivezla Míšu, aby dělal "křovíčko" u focení s I.Kubelkovou do jednoho časopisu. Ani jsem moc neváhala, samotnou mě zajímalo, jak takové focení probíhá, navíc Míša je fotogenický typ, kterého focení baví (trénink od matky :-) ). Možná jsem měla trochu obavy, jak bude reagovat na cizí lidi, když totiž nechce, nepovídá si s nimi. Ovšem nešel dělat rozhovor, ale fotky, tak to snad nebude problém. Nebyl, aklimatizoval se brzy. V bytě (ateliéru) bylo 7 dětí podobného věku. Všechno probíhalo absolutně v klid a uvolněně, i přes to, že 6 batolat a 1 kojenec je spíš jako pytel blech. Účel fotky byl, vyfotit všechny děti na jedné posteli s Ivou. Probíhalo to tak, že utíkající děti byly na postel dohazovány, takže se našly i chvilky, kdy jich tam opravdu 7 bylo. Děti víc blbly, než se fotily a proto jsem na fotky zvědavá. Určitě budou prima. Míša byl skvělý!!! Skoro téměř neutíkal, pózoval. Navíc překvapil, že si nechal udělat vlásky od vizážisty a pak to všem vyprávěl. Vlásky sice skákání na posteli nevydržely, ale o ně asi moc nešlo. Hlavně, že přežila Iva :-).



čtvrtek 11. září 2008

11. září 2008


153. den
Ač to nevypadá, tato fotka naprosto přesně ukazuje všechno to, co Míša má rád.
Být venku, jídlo (sedí v záhonu jahod), nahota, pes a balón. Vznikla úplně náhodou, dnes ráno, když jsem vykoukla z okna. Slyšela jsem smích a hledala odkud jde, pohledem z okna jsem viděla radostné pojídání stáleplodících jahod mým nahatým synkem. Bax tam samozřejmě ležel s ním. Sice počasí vypadá velmi slunečně, ale ráno bylo asi 12°C.



Náš den totiž vždycky začíná takto. Míša, sotva rozlepí očka, ještě v posteli mi povídá jdeme PA. Dostává se mu ujištění, že ano, až vstaneme, oblékneme se, najíme. Tudíž nastává fáze, že jdeme PAPAT a PÍT. Tato tři slůvka, shodou okolností všechna na P se u nás opakují celé ráno, až do doby, kdy opravdu jdeme ven. Samozřejmě se před tím snídá, svačí, honí se pes, ovšem o oblékání nemůže být ani řeč, to se utíká před mámou. A dneska si Míša poradil sám, vysvlékl se do naha, šel ven as zároveň se hezky "napásl" na zahradě. Doufám, že to nebude praktikovat v lednu.

středa 10. září 2008

10. září 2008


152. den
Modrá laguna.
Bublinky


Kapka



úterý 9. září 2008

9. září 2008


151. den
Je luxusní babí léto. Slunečný den, a proto pár fotek toho, co je vidět v trávě.






pondělí 8. září 2008

8. září 2008


150. den
Dva pohledy vzhůru. Medvídek z pouti.



a kostel Svatého Jiljí v Nymburce




neděle 7. září 2008

7. září 2008


149. den
Myslela jsem si, že i dnes budu fotit na posvícení sluníčko, ale přes noc někam zmizelo, teplota spadla o 10°C a já dnes vyfotila už mraky. Musím říct, že jsem docela ráda, že posvícení končí. Finanční prostředky totiž nejsou nekonečné :-). Atrakce jsou skoro po celém městě, přijeli už v pondělí a já už nevěděla kam s Míšou jít na procházku, aby ho nic nelákalo.



Nikdy jsem nechtěla svým klukům kupovat zbraně. Ale klukovské geny nějak převládají. Pistole ho zajímají náramně a s tímto samopalem chodí i spát.



Večerní atrakce pro velké. Tedy jen pro odvážné, já bych tam nešla ani kdyby mi platili.



Já mám totiž z celé poutě nejraději toto!




6. září 2008


148. den

Jsem bez fotoaparátu! David jel dnes velmi brzy ráno s babičkou do Vídně. Navštívili egyptologické sbírky muzea, zámek SCHÖNBRUNN a ostatní památky. Ráno, zcela nečekaně si vzal oba naše foťáky. Jenže to by nebyl náš David, aby si je nevzal nenabité. U nás bylo zrovna posvícení, staročeský jarmark, program zpěváků, pohádky a pouťové atrakce. Dopadli jsme tak, že jsem nemohla fotit ani já, ani oni. Na benzínce si nějaké tužkovky koupili, ovšem nebyly alkalické, takže vydržely přesně 30 fotek. Maketa zeměkoule je jedna z nich.



zámecký park SCHÖNBRUNN



pátek 5. září 2008

5. září 2008

147. den
V naší rodině máme příšernou tradici. Pečeme na posvícení obrovské množství koláčů. A kdo jiný má dostatek času na pečení než žena na mateřské :-). Takže jsem i letos vyhrála los já. S Míšou jsme se do toho pustili. Byl špinavý od máku, nacpaný povidly a tvarohem a ořechy byly také všude. Někdy sice dělal něco jiného než jsem chtěla, ale snažil se.



Nejhorší je, že po upečení se musí koláčky i sníst a já je mám moc ráda. A ony se pěkně usazují na bříšku, ach jo.




čtvrtek 4. září 2008

4. září 2008


146. den

Čekání na babičku.



Tak kde je?



Neboj, však ona přijde!


středa 3. září 2008

3. září 2008


146. den
Tento fešák se nám usadil na kočárku, líbilo se mu tam tak, že jsem si stihla i dojít pro foťák. Zřejmě to bude tím, že kočárek měl stejnou barvu jako on.




úterý 2. září 2008

2. září 2008


145. den

Po včerejší rychlo fotce, pořízené pouze k textu pod ní, dnes něco hezkého z přírody. Našla jsem hnízdo berušek a vyfotila ho. Ta první by se mohla jmenovat:

Připravit ke startu, pozor, teď!



Berušky na drbech. Co si asi pěkného povídají.

Už mě to nebaví, odlétám!

pondělí 1. září 2008

1. září 2008

144. den
Dnešní foto je vyloženě dokumentační. David dnes nastoupil na střední školu. Slavnostní přivítání bylo i s rodiči, šla jsem tedy s ním. Malého bratra odmítl s tvrzením, že na sebe nechce upozorňovat hned první den :-). Provedli nás po škole, posadili do lavic. Přiznám se, prostředí na mě působilo docela depresivně. Omlácené lavice a na nich nápisy typu "Novák je debil :-)". Ještě, že tam už nemusím. Pobavilo mě, když třídní chtěl po klucích jejich rodná čísla. Bylo mi jasné, že 16ti letí kluci svá rodná čísla nazpamět většinou neznají. Hledali po kapsách občanky nebo hledali pomoc u maminek. Bylo to úsměvné. Držím mu moc palce ať se mu tam líbí a daří se mu.
Na fotografii je pracovní stůl studentův, ano tento chaos je opravdu pracovním stolem. David vtipně poznamenává, že pořádek je pro blbce, inteligent zvládne bordel, kéž by to tak skutečně bylo. Protože na dotaz kde má batoh, odpovídal: "Nemůžu ho najít"