24. srpen 2008

136. den
První fotografie je focena z auta za jízdy. Ostatní už ne. Ty balíky slámy byly tak krásné, že jsem řidiče donutila, aby zastavil a já pak pobíhala po poli a cvakala. Nakonec jsem se snažila na jeden balík vyškrábat, nezdá se, ale on je docela vysoký, takže to byla docela fuška. Podařilo se.

23. srpen 2008

135. den
Na Řehačce, kde máme chatu, se konal dětský den a karneval. Dopoledne se soutěžilo a odpoledne se předváděly masky. Náš Míša byl sice nejmenší soutěžící, ale snažil se. Házení balónků do pusy šaška mu šlo nejlépe ze všech. Odpoledne si oblékl masku klauna, kterou jsem nosila ještě já. Bohužel, chyběla nám k ní čepice a klaunské líčení, protože na chatě nemám žádné šminky.

22. srpen 2008

134. den

Dnes mi přišel mail, který mi sděloval, že mému synovi Michaelovi je dnes 2 a půl roku. To tak neuvěřitelně uteklo od doby, kdy jsem si z porodnice přinesla ten malý uzlíček. Míša je opravdu velký kluk.
Dnešní fotky ukazují mnoho podob jeho mimiky. Asi bude po mě. Vzpomínám si, jak mi u jedné zkoušky na VŠ pan docent povídá: "Máte to za 2, ale vaše mimika je na 1 s hvězdičkou." Samotnou by mě zajímalo jak jsem se asi tvářila :-).
Druhá kolekce fotek jsou momentky z běhu. Podle vzdálenosti zábradlí je vidět, jak se ke mě Míša přibližoval. Hrozně ho to bavilo, chtěl se fotit stále.

21. srpen 2008

133. den
Slunce a slunečnice. Jak hezky to jde dohromady. Kéž by tato slunečná pohoda byla většinu roku.

20. srpen 2008

132. den
Dala jsem slovo Míšovi, aby mi něco řekl o výletě. Kde jsme byli? Přeci v ZOO Chleby.

Maminka koupila lístky a já s kamarádkou Sofinkou vběhl do ZOO. Koupili jsme si také speciální krmení pro určená zvířata. Na cizí zvířátka se nesahá a krmit se smí jen taková, u kterých je nápis „Krmení povoleno“. To je jasné, vždyť by je ze špatného jídla mohlo bolet bříško. Prstíky do klecí také strkat nemůžeme, opičky by si nás mohly splést s mrkvičkou a kousnout nás. Koukat se ovšem můžeme vesele. Tato ZOO není nijak rozsáhlá, ale přesto je tu k vidění přes 50 druhů zvířat. A rozhodně to nejsou zvířátka domácí, ale i vzácná exotická zvířata, která v našich zeměpisných šířkách nenajdete.
Nejdříve jsme šli k blízkým klecím s ptáky. Vůbec to nebyli žádní mrňaví ptáčci, které znám z parku nebo lesa, ale velicí dravci. A vedle nich se pásly lamy s mláďátkem a koník. Ale já mám raději menší zvířátka a za nízkým plůtkem jsem je uviděl. Byla to morčátka. Chlupatá a heboučká. Mol jsem si k nim vlézt. To bylo radosti. Mohl jsem si je pohladit i nakrmit je. Už to vypadalo, že u morčat naše prohlídka končí, ale maminka mě přemluvila a já si šel prohlédnout i ostatní zvířata. Poznal jsem tak lamy, oceloty, servaly i dikobraze. Na dvoreček mezi ochočené kozy a ovečky jsem si nevlezl, ale maminka, kvůli focení ano. Byly na děti asi zvyklé, protože mi hned z ruky braly jídlo, které pro ně maminka koupila u vchodu. Velkého kozla jsem se ale bál, krmil jsem proto jen kůzlátka. U klece s gibony jsem se zastavil na delší chvilku, byla totiž krásná. Tyto opičky bydlí ve skále, která má podobu věhlasného kambodžského chrámu. Stěna pavilonu do výběhu je postavena jako obří kamenná hlava, přesně dle vzoru Kambodže. A uvnitř opičího domečku najdete chrámové schodiště, na stěnách různé sošky. Od opiček se mi nechtělo, ale zároveň mě zajímala i ostatní zvířátka. Krásně vybarvený papoušek Ara seděl na bidélku a jen promluvit. Opodál bylo spoustu podobně barevných ptáčků, byli to bažanti a jeřábi. V rybníčku jsem uviděl červené rybky. V dalším výběhu se vyhříval klokan. Zvířátka byl neuvěřitelně blízko. Dokonce mezi námi pobíhala dvě krásná prasátka.
Jako další neocenitelná atrakce bylo místní dětské hřiště. Zkusili jsme houpačku, kolotoč i skluzavku. A hlavně jsme nezapomněli posvačit.

19. srpen 2008

131. den
Byli jsme se koupat, zkrátka pohoda. Míšovi stačí voda, písek, kupa dětí a trochu dětských hraček. Hodinu v kuse svými plavkami, které si svlékl (ano je rád nahatý) dokázal umývat dětský domeček, který ostatní děti polévaly vodou. Bavilo je to náramně. A jen v klidu přihlížela z deky. Navíc na koupališti bylo opravdu příjemně málo lidí, krásný klid. Bohužel neměla jsem foťák, takže jsem dnes použila fotku, pořízenou asi před 3 týdny na stejném místě na koupališti v Poděbradech. Není nic moc, ale čluny jezdily opravdu moc daleko.

18. srpen 2008

130. den

Dnes byl krásný den. Příjemná každotýdenní procházka kolem Labe a navíc se mi podařil vyfotit takovýhle krasavec. Není to sice vidět, ale neustále kmital křídly.

17. srpen 2008

129. den
Dnes se vyčasilo, vylezlo sluníčko a tak jsme večer grilovali. Opékáme zpravidla nakládanou cuketu, brambory a ostatní zeleninu ze zahrady. A aby se trochu vyrovnala zdravá a nezdravá strava, přidáváme si k ní klobásy nebo maso. Měli jsme k tomu tzatziky, opečený chléb a pivo :-)

16. srpen 2008

128. den

Jsou dny, kdy není co fotit. Přisuzuji to tomu, že nemůžu jít ven, protože celý den prší. Fotit kapky, to bych se opakovala. Ale podařila se mi momentka mé sestry, která stála před domem. Má optimistický výraz navzdory uplakanému počasí. Bude to asi tím, že se právě vrátila z dovolené.

15. srpen 2008

127. den
Prší! Dnes v noci byla prudká změna počasí. Ze slunečného teplého je chladné a deštivé. Mečíkům to však na kráse neubírá. A proto jsou dnes na mém blogu.

14. srpen 2008

126. den
Je sklizeno, tak proč se nepoležet v žitě. No možná to byla spíš pšenice :-)

13. srpen 2008

125. den
Tento obrázek bych nazvala "něžná krása". Kvítek jsme našli na procházce u cesty. Foceno proti šedé astfaltce.

12. srpen 2008

124. den
Obrázky z pole. Kontrast žlutého obilí a modrého pole se mi vždycky moc líbil.

11. srpen 2008

133. den

Vývoj. Aneb od housenky k motýlku. Možná to není ani stejný druh, ale k dnešnímu dni se mi tyto dvě fotky hezky hodily. Nejdřív jsme uviděli housenku a pak motýla.

10. srpen 2008

132. den

Sice jsme už zpátky z dovolené, ale já vkládám přesto dovolenkovou fotku. Nepodařilo se mi ji tématicky mezi výlety zařadit. Tak připadla na dnešek. Je to i vzpomínka, že nám bylo fajn. Míša nechtěl jet vůbec domu, neustále se cestou v autě utvrzoval, že nejedeme domů, ale PA na výlet. Zklamali jsme ho. Cíl byl u domu.


Kluci rošťačí a Míša létá až do oblak.